Jitka Hrušková, Deník, 19. dubna 2016
Opava – Slezské divadlo plní přání svých diváků a v neděli 24. dubna jim nabídne premiéru původně slíbené, následně zavržené a nyní znovu nasazené Carmen. Děj slavného díla Georgese Bizeta se na opavském jevišti začne odehrávat od 19 hodin.
Vypráví příběh proslulé femme fatale, která působí rozruch, kam přijde. Živočišně dravá a citově plochá španělská cikánka muže ochromuje, až je dokonale zbaví zdravého rozumu. Josému zničí profesní i osobní život i celou osobnost, ale draze za to zaplatí. „Carmen je fatální hra v lidské aréně. Toreadorem je Carmen a býky muži, které provokuje. Jednoho zraní velmi těžce a on zareaguje smrtelným výpadem,“ říká režisérka Jana Andělová Pletichová. Něco takového se toreadorům v aréně občas přihodí. Osudové drama začíná hozením květu Josému a je zdůrazněno hudební motivem smrti, který se vedle motivu toreadora a koridy objevuje od předehry až do konce příběhu. Inscenaci Carmen připravuje ve Slezském divadle režisérka Jana Andělová Pletichová.
Do titulní postavy obsadila Ilonu Tichou a Barboru Martínkovou Poláškovou, Josého ztvární Juraj Nociar a Jakub Rousek. Něžnou Michaelou budou Tereza Kavecká a Barbora Čechová, toreadora Escamilla představí Zdeněk Kapl a Alexander Vovk. Poručíku Zunigovi dají podobu Dalibor Hrda s Peterem Soósem, cikánkami Frasquittou a Mercedes budou Katarína Jorda a Šárka Maršálová. Spoluúčinkuje sbor, balet a orchestr Slezského divadla, choreografii má Valerij Globa, scénu navrhl Jaroslav Milfajt a kostýmy Tomáš Kypta. Inscenace bude uvedena v originále s českými titulky.
Francouzský skladatel Georges Bizet sbíral ocenění za hudbu už v dětství a později se živil skládáním. Napsal kolem dvacítky oper, ale bez valného úspěchu a dodnes patří ke známějším ještě Džamilé a Lovci perel. Carmen měla premiéru v březnu 1875 v Pařížské komické opeře a příběh přelétavé dělnice z tabákové továrny, odehrávající se na ulici a v obyčejné krčmě, tehdy publikum nezaujal. Divácký boom zažila až za osm let po autorově smrti a dnes kraluje pokladnicím světových operních děl. Skladatel zemřel jen tři měsíce po její premiéře v nedožitých sedmatřiceti letech a pohřbený je na pařížském hřbitově Pére-Lachaise. Jeho dalším dnes známou operou jsou Lovci perel.