Jitka Hrušková, Deník, 21. 6. 2016
Opava – Letošní divadelní sezonu zakončí proslulá Kálmánova opereta Hraběnka Marica, jejíž premiéru uvede operní soubor Slezského divadla v neděli 26. června od 19 hodin. Děj je zasazený do maďarského venkova na počátku minulého století na statek krásné hraběnky Marici. Jako správce se nechá najmout rovněž krásný, leč zchudlý hrabě Tassilo, který tak chce vydělat své sestře na věno. Láska mezi ním a zaměstnavatelkou na sebe nenechá dlouho čekat, ale do cesty se jí postaví různá protivenství. Všechna budou překonaná a příběh, provázený spoustou temperamentní čardášové hudby i romantického valčíku a dnes už zdomácnělých písní, například Tam, kde je Varaždín nebo Cikáne, hraj, má očekávaně šťastný konec. Režisérka Dagmar Hlubková obsadila do titulní postavy Katarínu Jordu Kramolišovou a Terezu Kaveckou. Další postavy ztvárňují Olga Bezačinská a Barbora Čechová (Líza), Michal Pavel Vojta a Juraj Nociar (hrabě Tasilo alias Béla Török), Zdeněk Kapl a Václav Morys (kníže Populescu), Šárka Mervová a Ludmila Štědrá (kněžna Efrozina), Roman Harok a Rudolf Medňanský (baron Zsupán). Dalibor Hrda a Martin Táborský (komorník) a Evžen Trupar (sluha). Divadelní orchestr povede Marek Prášil, spoluúčinkuje sbor, vedený Kremenou Peschakovou, a balet Slezské divadlo v choreografii Martina Tomsy. Scénu navrhl Jaroslav Milfajt a kostýmy Tomáš Kypta. Maďarský operetní skladatel Emmerich Kálmán vystudoval v Budapešti hudební akademii a navíc i práva na Budapešťské univerzitě. Po absolvování obou škol naštěstí pro operetu pověsil práva na hřebík a zaměřil svou pozornost na hudbu. Nenechal se odradit úvodním neúspěchem své operetní prvotiny Podzimní manévry, která pak byla v upravené verzi publikem přijata. Pak už následovala série úspěšných operet, z nichž nejznámější jsou Čardášová princezna, Hraběnka Marica a Cirkusová princezna. První manželka Paula mu zemřela a druhou, Věru, si vzal dvakrát. Židovský původ donutil Kálmána opustit Vídeň a po zastávce v Paříži odcestoval do Ameriky. Od roku 1950 žil už trvale v Paříži, kde roku 1953 ve věku jedenasedmdesáti let zemřel.
