Jitka Hrušková, Deník, 31. 5. 2016
Opava – Vzdor téměř tropickým teplotám si většina premiérových abonentů Gazdinu robu ujít nenechala. Režisérka zasadila její děj do blíže neučené doby a tomu odpovídají i kostýmy. Kdo čeká chasníky a děvuchy ve slováckých krojích, nedočká se. Také scéna je pouze náznaková a na začátku při občasném vyfukovaní páry z bočního portálu tak trochu připomíná železniční stanici. Kdo nezná literární předlohu, bude mít v první části možná problém s pochopením souvislostí, druhá polovina inscenace je už zcela jasná. Opavské provedení rozhodně nepůsobí jako dílo ležící pod vrstvou prachu a může být vhodnou nabídkou pro školy.
Ústřední postava Eva nedokáže pro clonu zamilovanosti hledět na svět střízlivýma očima. Šárka Vykydalová dává slovácké krásce přesně odměřené dávky pokory, sebevědomí i bezohlednosti. Herecký projev Dana volného, dříve jen chlapecky vyhlížejícího pierota se smyslem pro komiku, vyzrál do charakteru. Svému Mánkovi evidentně dobře rozumí. Chápe jeho sebevědomí pěkného a bohatého vesnického frajera, citové zafixování na Evu i nervozitu z dominantní matky. Životní partneři obou protagonistů, Samko a Maryška v podání Michal Stalmacha a Terezy Bartošové, ještě před svatbami věděli, do čeho jdou a jak se věci mají. Jako slušní a milující lidé se sklonem k odpuštění vzbuzují soucit publika. Dokonalé „jedubaby“, Mánkovu matku Mešjanovku a Maryščinu matku Kotlibovku, s gustem vytváření Hana Vaňková a Kamila Srubková. Obě by si za normálních okolností rychle vjely do vlasů, ale mají společný zájem – svatbu dělí a dopal na chudou švadlenku, která ji hatí. Evina důvěrnice Zuzka v podání Sabiny Muchové tuší, do čeho se kamarádka řítí. Něco podobného sama prožila, ale Evu zastavit nedovede a zřejmě ani nechce. O činoherní hit sezony soupeří Rodinná slavnost s Limonádníkem, Gazdina roba představuje její zpestření.
Slezské divadlo: Gazdina roba, autor: Gabriela Preissová, scéna a kostýmy: Katarína Kováčiková, hudba: Mario Buzzi, režie: Janka Ryšánek Schmiedtová.
Premiéra 22. května.
