16. 6. 2018, Milan Bátor, Divadlo, Rozhovor
V neděli 17. června se ve Slezském divadle v Opavě poprvé rozezní muzikál Muž z kraje La Mancha autorů Dalea Wassermana a Mitche Leigha. Velkolepý světový muzikál měl premiéru v New Yorku v roce 1965, získal cenu Tony a dodnes se hraje po celém světě. Opavské divadlo jej představí jako společný projekt činoherního a operního souboru a herec Jakub Stránský v inscenaci ztvární postavu sluhy Sancha.
Opavské divadlo v neděli uvede muzikál Muž z kraje La Mancha o rytířském srdci a boji dona Quijota s větrnými mlýny. Do jaké doby je příběh zasazen a oč v něm jde?
Myslím, že příběh dona Quijota asi každý zná, naše divadelní verze se odehrává, stejně tak jako předloha na začátku novověku, tedy nějaké patnácté, šestnácté století. Je to vlastně divadlo na divadle, kdy uvězněný Cervantes hraje svým spoluvězňům svůj příběh prostřednictvím příběhu dona Quijota.
Je Quijotovská tematika přenosná do současnosti?
Myslím, že je. Nevzdávat se, i když se boj třeba jeví jako předem prohraný, je potřebné v každé době. Tedy i dnes.
Bojujete také osobně někdy s větrnými mlýny?
Někdy ano.
A co rytířské srdce? Jak se podle vás takový „orgán“ projevuje?
Těžko říct. Kdo ví, v které části těla rytířské srdce skutečně sídlí. Ale myslím, že má-li ho někdo, tak se to pozná na první pohled.
Muž z kraje La Mancha údajně mistrně využívá princip divadla na divadle. Jak se tento postup objeví v inscenaci?
Pracuje se s tím tak, jak by se mělo. Aby to bylo pochopitelné, udávalo rytmus inscenaci atd. Chvíli se hraje příběh dona Quijota a pak se zase z příběhu „vystoupí“ a komentuje se další děj.
Muzikál pracuje s živým orchestrem, pěveckým sborem, operními zpěváky, činoherci i baletem. Jsou všechny divadelní složky zastoupeny rovnoměrně, nebo má některá z nich stěžejní úlohu?
Myslím, že všechny složky jsou zastoupeny rovnoměrně.
Jak se vám hraje sluha Sancho? Je tato postava blízká vašemu naturelu a povaze?
Neřekl bych, že je mi ta postava podobná, ale možná právě proto se mi to dělá dobře.
Jste spíše emocionální nebo racionální typ? Sancho je alespoň u Cervantese spíše příkladem toho druhého, který žehlí situace a snaží se dát věci do pořádku…
Já bych řekl, že tak půl na půl. Asi hodně záleží na situaci, v níž se člověk nachází.
Slezské divadlo nový muzikál uvádí v režii Jiřího Seydlera. Snaží se o aktualizaci nebo je jeho pojetí spíše tradiční?
Podle mne jde o tradiční pojetí. Není třeba nějakých přemrštěných „aktualizací“ například ve smyslu, že by se děj odehrával třeba v nacistickém koncentračním táboře. Tradice má svou vypovídající hodnotu, zvlášť když se ctí žánr.
Co vás na chystané inscenaci muzikálu upoutalo nejvíc?
Výzva. Nejsem muzikálový herec, takže určitě možnost pracovat na sobě.
Pro jakou generaci diváka je podle vašeho názoru tento muzikál ideální?
Jak často říkám: každá inscenace má svého cílového diváka a nejde udělat představení, které by se líbilo všem. Myslím ale, že Muž z kraje La Mancha bude mít velmi široké spektrum diváků.
Co se vám před nedělní premiérou honí hlavou?
Aby na premiéře vyšlo všechno tak, jak bylo nazkoušeno, a aby diváci odcházeli s pocitem, že se účastnili něčeho výjimečného, protože takové divadlo má být. A samozřejmě, kdyby si s sebou odnesli i nějakou ideu. Něco, nad čím by mohli přemýšlet.
