Jana Gélová, Deník, 29. 4. 2016

Opava – Operní soubor Slezského divadla uvedl 24. dubna 2016 v premiéře Carmen George Bizeta. Opera z období raného verismu se při své pařížské premiéře nesetkala s příznivým ohlasem ani u diváků ani u kritiky. Od té doby se situace naprosto změnila a po triumfálním provedení ve Vídni v r. 1875 si získala přízeň milovníků opery na celém světě. Autor vytvořil Carmen na námět stejnojmenné novely Prospera Mériméa. Hlavní hrdinka toužící po absolutní svobodě je osudovou ženou muže, který se z lásky k ní stane lidskou troskou.

Orchestr pod vedením Petra Šumníka nastoupil razantně a již první takty předehry napověděly směřování inscenace k velkému dramatu. Pečlivě vygradované charaktery postav a vztahy, sborové scény včetně dětské, miniakce členů sboru, to vše bylo hlavním přínosem představení pod režijním vedením Jany Andělové Pletichové. Dramatickou linku a atmosféru podporuje projekce na obří muletě spolu se sloupy, které jsou složeny ze zbraní toreadorů. Scénu navrhl Jaroslav Milfajt. Zvolenou koncepci celé opery podpořilo vytvoření tance bez hudby inspirovaného emočním flamengem, ve výrazné choreografii Valerije Globy.

Titulní role Carmen v podání Barbory Martínkové Poláškové bylo excelentní po všech stránkách. Suverenním pěveckým i hereckým výkonem potvrzuje, že mezi mladými operními pěvci jsou výrazné osobnosti. Boří dřívější mýty o „urostlých“ operních divách, protože opavská Carmen je vysoká, štíhlá, a přesto vládne krásným barevným mezzosopránem.
Představitel dona Josého Jakub Rousek ve svém pěveckém výkonu odstínil lyrické pasáže (Květinová árie) od dramatické polohy v samotném závěru opery. Herecky nejpřesvědčivější je především v dramatických situacích.

Escamillo v podání Alexandra Vovka je hrdý, elegantní, jeho baryton je znělý v celé roli.

Micaela Terezy Kavecké působí křehce v hereckém i pěveckém projevu. Ke zvážení je, zda ve vlásence působí vizuálně pravdivě vedle civilně laděných hlavních rolí. V menších rolích dostala příležitost generace mladých nastupujících operních pěvců – Anna Bocanová, Martin Blaževič a Rudolf Medňanský. Všichni příležitost, kterou jim SD poskytlo, využili. Další představitelé menších rolí podpořili suverénní přednes očekávaného kvintetu ve 2. dějství. Členové sboru pod vedením Kremeny Pešakové i dětí z operního studia Terezy Kavecké precizně zvládli nejen pěvecké party, ale i herecky dotvořili atmosféru inscenace – např. hádka dělnic v 1. dějství, lační pánové u kádě s vodou při mírně erotické Habanéře, holčička s kočárkem.

Kostýmy Tomáše Kypty barevně podpořily vedení celé inscenace od bezproblémové bílé v 1. jednání po kontrastní červenou a černou v závěru.

Operu uvádí Slezské divadlo ve francouzském originále.