Milan Bátor, www.ostravan.cz,  Divadlo, Anketa, 5. 2. 2020

Slezské divadlo v Opavě z úsporných důvodů nebude nadále zaměstnávat sólisty opery, ale bude si je na jednotlivá představení najímat jako externisty. Rozhodli o tom opavští radní, kteří schválili novou organizační strukturu divadla, vypracovanou současným vedením města. Reagovali tak na státem určené prudké navýšení platů v kulturní sféře, které opavské divadlo vyšlo o zhruba 9 milionů korun více než před rokem. I tak na jeho provoz divadla letos půjde z rozpočtu města 94 milionů korun. Ostravan.cz požádal v anketě o názor na současnou situaci odborníky, kteří se divadlu dlouhodobě věnují. Dotaz zněl: Jak hodnotíte krok vedení města Opavy, který vede k rozpuštění souboru pěveckých sólistů Slezského divadla? Co může do budoucna přinést?

Jiří Dokoupil (prezident Unie orchestrálních hráčů České republiky): Bohužel přes naše několikaleté varování odpovědní politici na vládní úrovni nechávali situaci ve financování regionální kultury dojít až do neúnosného stavu. Tím i odpovídám na případnou otázku, kde hledat viníka. Město Opava dlouhodobě přistupuje velice solidně ke svému divadlu, tedy v rámci svých možností určitě. Snad i v místním zastupitelstvu je pořád dost lidí, kteří vědí, jakou hodnotu Slezské divadlo představuje pro město. Současná situace napovídá, že se toto vědomí začíná vytrácet. Na druhou stranu, kdyby všechna města, včetně hlavního města Prahy, přistupovala k podpoře kultury tak, jako právě Opava, mohli bychom si gratulovat. Ale řešením rozhodně není rozpouštění souborů. Nepřistupujme k věci s otázkou, co to do budoucna může přinést. Už samotné rozpuštění souboru pěveckých sólistů je určitým neblahým výsledkem. Již na podzim jsem pana ministra Zaorálka upozorňoval na vážnou situaci, to nejen v Opavě. Pan ministr slíbil, že do Opavy přijede, a to by mělo být naplněno tento pátek. Snad výsledkem této návštěvy v Opavě bude výrazné navýšení prostředků na regionální divadla a orchestry ze strany Ministerstva kultury ČR. Bylo nám to slibováno již několikrát, hned několika předchozími ministry. Zatím je podpora státu v tomto ohledu až ostudná. Zároveň věřím i ve větší podporu ze strany Moravskoslezského kraje. Vždyť Slezské divadlo Opava má nepochybně význam i v rámci kraje. Takže když už současná situace má něco přinést, tak snad především uvědomění si ze strany politiků, ať místních, tak i vládních, že se tady likviduje významná hodnota, kterou už nikdo jen tak nenahradí. O destruktivním účinku na hudební obor nemluvě. A ještě jedna drobná poznámka na závěr. Často se uvádí, že v ČR není vícezdrojové financování. To není pravda, ono existuje, ale je hrubě neefektivní. Chybí zde jen vůle samospráv a státu více společně přispět. Možnosti tu jistě jsou, ochota již ne. Tak snad myšlení opavských politiků zůstane na pravém místě, to ovšem s výraznou podporou kraje a státu. Přistupovat k situaci tak, že co se děje v Opavě nás nezajímá, však ta je daleko, ať si to místní vyřeší sami, to je hrubě krátkozraké a pro celou českou národní kulturu je to vydlážděná cesta do pekel.

Lenka Šaldová (ředitelka Festivalu hudebního divadla): Opavskému divadlu podle mě dlouhodobě chybí vedení (ředitel i šéf opery), které by přišlo se smysluplnou strategií, jak vyprofilovat operní soubor na malém městě, pár desítek kilometrů vzdáleném od Ostravy. A tudíž tak trochu i pádný argument pro zřizovatele, proč je třeba udržovat, respektive navyšovat příspěvek pro divadlo. Aktuální krok ředitele Ilji Racka chápu jako výraz ochoty přistoupit na cokoli, jako že ve jménu zachování provozu opavské opery – to je ale ve výsledku kontraproduktivní. Jaký signál asi dává (zřizovateli i veřejnosti), když připustí, že už tak podfinancované divadlo na nátlak vlastně může ušetřit a navíc se zas tak nic moc hrozného neděje, protože opavští diváci své oblíbené pěvce stejně uvidí?

Petr Hanousek (člen odborného kolegia Cen Jantar): Opavský operní soubor se může pyšnit skvělou historii, přežil všechny režimy a válečné doby. Současnou produkci považují za nadprůměrnou, hudební nastudování se kvalitou vyrovná velkým operním domům. Zároveň otázka existence operního souboru byla řešena po roce 1989 téměř permanentně a jeho udržení mnozí považují za malý zázrak. Proto také stále věřím, že naši současní zastupitelé nedovolí likvidaci celého operního týmu. Bylo by to trestuhodné. Ve světě se stalo běžným jevem, že se operní sólisté najímají jen na konkrétní role. I vedení Slezského divadla již s hostováním pěvců pracovalo. Samozřejmě chápu, že pro mnohé sólisty znamenají plošné výpovědi skutečně tristní situaci. Nevím, jestli výpadek v rozpočtu divadla musel být řešen až tak kategoricky. Přesto věřím, že opera v Opavě nezanikne, protože k ní historicky patří a stále má množství věrných abonentů.

Ilja Racek (ředitel Slezského divadla v Opavě): Tento krok hodnotím jako snahu snížit náklady na provozování opery ve městě Opavě v souvislosti s enormním nárůstem nákladů především v personální oblasti. Díky periodickému zvyšování platů v posledních letech celkové náklady na provoz byly zvýšeny jen od roku 2016 o téměř třetinu a zřejmě se tak dostávají na pokraj schopnosti chod souboru opery finančně udržet. Pro budoucnost proto očekávám snížení napětí mezi požadavky divadla a možnostmi města a ukončení diskusí o zpochybňování existence opery v Opavě vůbec.

Josef Červenka (slovenský operní kritik, spolupracovník Českého rozhlasu Vltava): Krok vnímam mimoriadne negatívne. Je to nekoncepčné riešenie, ktoré nič nevyrieši. Som presvedčený, že v konečnom dôsledku sa angažovanie externých sólistov na konkrétne projekty ukáže ako drahší spôsob, než mať niekoľko interných. Ak by sa aj operný súbor divadla mal prebudovať na stagionu, je na to potrebný dlhodobý plán a dôsledná príprava s komplexne novou koncepciou a nie takéto improvizácie. A to nehovorím o tom, že domáci sólisti sú dušou divadla, oni ho reprezentujú a tvoria jeho históriu. Mám pocit, že sa pán riaditeľ Racek nedostatočne postavil za svoje divadlo. Mal jednať s ministerstvom kultúry, s krajom, s mestom, lobbovať a bojovať, zapojiť médiá. Veď sa jedná iba o 6 operných spevákov! Z jeho jednania sa nemôžem ubrániť obave, že ide o prvý krok procesu, na ktorého konci bude úplné zrušenie operného súboru.

Vladimír Peringer (provozovatel kulturního prostoru Kupé): Právě mám za sebou hodinu a půl trvající debatu se členy organizační skupiny Opavské Thálie, která tento krok měla jako jediný na programu. Debata deseti fandů opavského divadla byla velmi „výživná“ a v argumentech velmi různorodá. Tím chci naznačit, že i můj názor je touto diskusí ovlivněn. V podstatě krok chápu jako hledání nejekonomičtější cesty pro udržení operního souboru v prostředí, které ve společnosti panuje. Jen nevím, zda výpověď a změna pracovního vztahu několika jedinců uspoří požadované sumy. Myslím si, že je nutno v takovém soukolí organizace mít pro hledání úspor vysokou manažerskou angažovanost a umět správně rozklíčovat strukturu parazitujících, aby restrukturalizace byla nanejvýš účinná. Proto také ve vaší otázce zmiňovaný „krok vedení města“ pro mne znamená nejasnou zodpovědnost a kompetenci učiněných kroků. Určitě se brzy dozvíme více, a to nejen přes argumenty jedné ze zúčastněných stran.

A co to může přinést? Alternace a hostování je v operních kusech běžnou záležitostí a nikterak to neubírá na kvalitě. O tom se diváci v Opavě přesvědčují již delší dobu. Také díky takto zažitému systému mohou opavští diváci vidět a slyšet umělce ze špičkových českých scén, kteří zanechávají významnou uměleckou stopu. A při šikovné volbě mohou naopak dostat příležitost i mladí začínající umělci, kteří tím urychlí vstup do české operní špičky. V tomto ohledu je naopak velká výhoda hudebně-dramatického oboru před strádající zakonzervovanou činohrou.

Edvard Schiffauer (skladatel): Šetřit na základech? A co na to celá stavba?

Josef Herman (šéfredaktor Divadelních novin): Nechápu, že je to z hlavy ředitele Ilji Racka. Nevěřím, že propuštění šesti sólistů a provoz s externími pěvci angažovanými na roli bude lacinější, pokud se zároveň nezredukuje i rozsah činnosti souboru, tedy počet repríz a premiér. Rozhodnutí měla radnice dovodit ekonomickou rozvahou, zatím ji nepředložila. Nemluví se ani o dalším osudu propuštěných, ani o způsobu a nákladech na jejich výpovědi. Opera Slezského divadla už dlouho potřebuje podstatnou vnitřní změnu, jenže každého, kdo se o ní pokusil, stálí zaměstnanci a odboráři vyštípali. Skutečná změna k lepšímu nemůže začít redukcí už tak podfinancovaných dotací, ale výměnou stávajícího managementu divadla, uměleckého, produkčního i marketingového – na obměnu, nikoli rušení sólistického ansámblu, mělo dojít dávno. Jsou zapotřebí lidé, kteří by dali opeře nové produkční a umělecké myšlení a oslovili širší okruh diváků na úrovni roku 2020. A holt je třeba vyřešit ekonomické problémy města, které Opavě a dalším městům způsobil stát zvedáním tabulkových platů bez finančního pokrytí nákladů. Nedivil bych se, kdyby chybějící peníze nějaký politický deux ex machina nakonec někde objevil.

Zdroj: https://www.ostravan.cz/62147/anketa-co-prinese-propusteni-opernich-solistu-slezskeho-divadla/