Jitka Hrušková, Deník, 2. 2. 2021

Opava – Inter arma silent Musae. Stará pravda o tom, že ve válce Múzy mlčí, platí pro opavské divadlo jen částečně. S covidem válčí stejně jako další instituce, ale na své diváky přesto nezapomíná. Aktivity však všechny jeho soubory musejí přesunout na internet.

Operní soubor nově připravuje řadu akcí – například žesťový koncert, koncert orchestru, medailonky sólistů, portrét sboru i velmi krátkou starou operu. „Byla nalezena v jenom klášterním archivu a zřejmě ji hrávali řeholníci. Chceme ji představit i opavským divákům. Dlouho slibovaný muzikál Funny Girl máme rozezkoušen, ale kdy ho budeme moci uvést v divadle naživo, to je zatím ve hvězdách,“ s povzdechem konstatuje šéf operního souboru Vojtěch Spurný. Zmíněný muzikál vyžaduje navíc bohaté obsazení dechovými nástroji, které musejí být podle vládního nařízení opatřeny plexisklovými bariérami. „Za těchto podmínek je však docílení přesné souhry velmi těžké. Nějak se s tím ale popasovat musíme,“ dodává Vojtěch Spurný. Dobrou zprávou je, že diváci nepřijdou o starší inscenace Prodaná nevěsta, La traviatta ani Figarovu svatbu, které zůstávají dál na opavském repertoáru.

Covid tvrdě zasáhl i do života pěvců. Sopranistka Katarína Jorda Kramolišová kromě nácviku zmíněných internetových pořadů učí on-line i prezenčně zpěv na opavské Církevní konzervatoři. „To mi dokonale vyplňuje čas. Konzervatoř naštěstí disponuje velkými prostorami, takže při výuce nemusíme mít roušky. Ty nosíváme pouze mimo výuku,“ říká opavská operní sólistka. Diváci citelně scházejí i sólistovi Daliboru Hrdovi. „Sice pořád něco natáčíme, ale kontakt s diváky chybí. Denně si zhruba dvě hodiny zpívám, protože hlasivky se musejí trénovat neustále. Opakuji si též text, po nástupu do divadla na to už čas nebude. Doba umělecké nečinnosti začíná být nezdravě dlouhá a kontakt s diváky je prostě nenahraditelný. Ten se nedá nahradit ničím,“ přiznává Dalibor Hrda.

Činoherní soubor kromě internetových aktivit pilně zkouší inscenaci Edmond tak, aby ji mohl on-line formou nabídnout divákům. „Uvedená bude například na divadelním webu, a to v plné verzi. Až to okolnosti dovolí, pokud to dovolí, uvedeme Edmonda jak první premiéru konečně „naživo“ i na jevišti. Teď točíme dokument o jeho natáčení a chystáme medailonky s našimi herci,“ sděluje šéf činohry Jiří Seydler.

Herečka Hana Vaňková téměř propadá zoufalství. „Tahle nečinnost už trvá příšerně dlouho a kdo ví, jak dlouho ještě trvat bude. Věřte mi nebo ne, ale o divadle se mi už dokonce zdá. V Edmondovi nehraji, a proto nezkouším, takže trávím dny opakováním starších textů, kontaktům se svou sestrou i vnučkou v Praze, četbou i nutnými povinnostmi hospodyňky. Už se nemůžu dočkat natáčení únorového on-line pořadu slova, hudby a pohybu ve francouzském melodramu Slon. S kolegyní Soňou Křepelovou v něm budeme recitovat, pohyb zajistí baletní šéf Martin Tomsa a za klavírem bude operní šéf Vojtěch Spurný. Nic však nevyváží živý kontakt s publikem,“ míní Hana Vaňková. Jako správná životní optimistka věří, že to snad už dlouho trvat nebude.