Adaptace:
Neal Foster
Výběr hudby:
Peter Gábor
Rap:
Peter Gábor ml.
Pohybová spolupráce:
Martin Tomsa
David Walliams, Neal Foster
Ben Babi!
Táta Ahoj, mami.
Babička Já mám… hlad.
Ben Co to je?
Babička Kus kapustového koláče. Jídlo je tady strašné…
Ben Vždycky je tu ještě kapusta, viď, babi?
Babička A vždycky jsi tu ještě ty, Beníku.
Ben A já budu vždycky mít svou babičku drsňačku.
Dramatizace původního Walliamsova knižního bestselleru Babička drsňačka je ideální pro typicky rodinnou inscenaci, u níž se pobaví dospělí i děti.
Ben rád čte „Týdeník instalatéra“ a je přesvědčen o tom, že má naprosto nudnou babičku, která je navíc děsně cítit po kapustě… Jenže člověka může docela zaskočit, když v její dóze na sušenky objeví šperky nebo když zastihne svou babičku oblečenou jako Ninja, jak neohroženě brázdí ztemnělé ulice na svém vozítku. A tak se jednoho pátečního večera může klidně odehrát největší zločin všech dob, někdo může klidně ukrást královské korunovační klenoty. To protože staří lidé mívají docela často neuvěřitelná tajemství.
BABIČKA Ať ti nevystydne vajíčko.
BEN Jo, babi.
BABIČKA Je trochu chladno. Půjdu si vzít ještě jeden svetr. (odejde)
BEN Musí tu být k jídlu něco jiného. Sušenky!
Přisune si židli a sáhne po plechovce
BEN Hele, je plná! Moment, ale to nemůžou být sušenky. Je strašně těžká. (zatřepe plechovkou). To zní jako kameny. (otevře plechovku) No to mě podrž! Páni! Prsteny, náramky, náušnice! A všechny s diamanty. A s rubíny a vůbec! No to musí mít cenu aspoň tisíc liber. Možná miliony!
BABIČKA
(za scénou) Bene?
BEN Už se vrací.
Vtipný a přitom hluboce lidský příběh je přesně tak akorát potrhlý, postavy lehce nadsazené a slovní humor chytrý. Hra je velmi srozumitelná a najdeme v ní legraci, napětí téměř až detektivní, výpravy za dobrodružstvím, setkání s nečekanými postavami a budou i dojemné okamžiky.
Rodinná komedie pro děti od 10 let do 100 let. Na českou premiéru se můžete těšit v neděli 18. listopadu od 19 hodin.
Režie: Peter Gábor
Pane režisére, máte na svém kontě práci v českých i slovenských divadlech, režíroval jste tragédie, komedie i muzikál, ale rodinná komedie bude Vaší premiérou. Je to pro Vás těžký „oříšek“?
Britská kniha plná čierneho humoru, prekvapení aj napätia je práve naopak krásnou výzvou. Dobrodružstvo malého Bena a jeho na oko „nudnej“ babičky je skutočne veľký úlet. Som rád, že ho možem prežiť s postavami tejto veľkej dobrodružnej crazy výpravy.
Čím myslíte, že může dramatizace knižního bestselleru zaujmout diváky napříč generacemi?
Možno si spoločne s divákmi v hľadisku uvedomíme, že život je krásna věc, že vek je len dátum v občianke, že stáří neznamená nudu, že tancovať nemusí vedieť úplne každý a že černá kočka nemusí nosiť vždy len smolu, a že bez lásky, humoru a tolerancie to jednoduchu nejde.
Nedílnou součástí představení pro celou rodinu je také scéna a kostýmy. Představte, prosím, Váš realizační tým.
Kostýmna výtvarníčka Alena Shaferová a scénograf Michal Syrový je tandem, s ktorým veĺmi rád spolupracujem. Ich talent a fantázia mi veľmi imponuje a hlavne sú to týmový hráči, s ktorými sa při príprave koncepcie vždy dokážeme vzájomne pochopiť a naladiť na konečnej vizuálnej či priestorovej podobe predstavenia.
Inscenace se pilně zkouší, prozraďte perličky z režijní knihy, na co se mohou diváci těšit?
Napríklad aj na nebezpečnú plavbu babičky a Bena v neopréne v Temži.
Hana Vaňková jako Babička drsňačka
Hanu Vaňkovou známe z rolí vážných i komických, její role u diváků vzbuzují pláč i smích, radost i žal, vztek, pohodu i naději…tentokrát se na ni můžeme těšit v roli poněkud atypické, ztvární totiž Babičku drsňačku.
Po roli Hraběnky v inscenaci 290 kilometrů začínáte zkoušet opět starší dámu, tentokrát Babičku drsňačku, zalíbila se Vám?
Ano, Babička drsňačka se mi velmi líbí, a to jak role, tak scénář. Sama jsem babičkou rozkošné holčičky, s níž si moc ráda hraju na paní prodavačku nebo na paní nakupující ale i na divadlo, kdy jsem divák já nebo ona. Takže se na svého divadelního vnuka moc těším!!!
Co pro Vás jako herečku bude na této roli nejtěžší?
Co bude nejtěžší to opravdu nevím, to ukáže samotné zkoušení. Já doufám, že nic a že se budeme báječně bavit tak, aby se bavili i diváci!!!!
Čím myslíte, že může dramatizace tohoto knižního bestselleru zaujmout diváky napříč generacemi?
Určitě svou hravostí a radosti ze života!!! Také však naléhavou potřebou najít způsob, jak oživit vztahy starší generace ke svým dětem a vnoučatům a samozřejmě opačně!! Měli bychom se všichni o to pokoušet!!
Roli Bena, vnuka Babičky drsňačky, ztvárňuje student druhého ročníku Janáčkovy konzervatoře v Ostravě Jiří Hába.
Jirko, jak se to u Vás v deváté třídě přihodilo to rozhodnutí kam dál – konzervatoř?
Už od školky jsem chtěl být hercem. Navštěvoval jsem literárně dramatický obor na ZUŠ ve Vsetíně pod vedením paní učitelky Kristíny Fuskové, která je pro mě dodnes obrovským vzorem a hereckou mámou. Když jsem byl v osmé třídě, začali jsme zkoušet (na ZUŠku poněkud výpravný) muzikál ve kterém jsem ztvárňoval jednu z hlavních rolí, za kterou jsem dostal na krajské přehlídce amatérských divadel ocenění. A tehdy asi nastal ten zlomový bod, kdy jsem si řekl, že ten pocit stát na jevišti je opravdu nezaměnitelný a že bych ho chtěl zažívat i nadále, protože mi dodává neskutečnou energii.
Jste, jak jsem zmínila výše, studentem druhého ročníku ostravské konzervatoře. Studium je všestranně náročné, stíháte ještě něco kromě školy a divadla ve volném čase?
V zimě si ještě rád zajdu zalyžovat, jelikož jsem se lyžování věnoval závodně. Jinak ve svém volném čase, i když ho opravdu moc není, dělám asi to, co většina lidí v mém věku. Dívám se na seriály, zajdu si do kina, někam ven s kamarády nebo jsem doma se svou rodinou.
Role Bena je Vaší první rolí na profesionální scéně. Když Vám byla panem režisérem nabídnuta, Vaše reakce byla bouřlivá, prozraďte, jaká.
Když mi pan režisér řekl, že mi nabízí hlavní roli v profesionálním divadle, tak jsem byl dost zaskočený. Na konzervatoři není zvykem, že hned na začátku druhého ročníku dostanete roli na profesionální scéně a už vůbec ne hlavní. Většinou se začíná třeba v komparzu nebo nějakou menší rolí. Někteří mí spolužáci z vyšších ročníků ještě třeba ani žádnou nabídku nedostali, a proto jsem byl vlastně zaskočený, ale zároveň velice poctěný, jelikož se mi začal plnit můj velký sen a nemůžu být šťastnější a vděčnější.
Čím myslíte, že může dramatizace knižního bestselleru zaujmout diváky napříč generacemi?
Řekl bych, že především humorem. Lidé si v dnešní uspěchané době rádi zajdou na něco, u čeho si odpočinou, zapomenou na své starosti a zasmějí se. Už knižní předloha je vtipná a myslím si, že představení bude ještě o několik vtipů bohatší. Zároveň se však zde diváci, zejména ti mladší, dozví, že starý naznamená nudný a že v nitru jsou pořád všichni stejné dobrodružné děti, jako oni.