Pohádková opera

Soubor opery uvede 24. února premiéru opery Čert a Káča jedno z pozdních jevištních děl českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka, nejhranějšího českého skladatele doma i v zahraničí, který do Prahy přišel jako venkovský chlapec a začínal svou kariéru jako violista v Komzákově kapele a později v Prozatimním divadle. K rozvoji jeho tvůrčího talentu zásadně přispělo rakouské státní stipendium a Brahmsovo doporučení mu otevřelo cestu do berlínského nakladatelství F. Simrocka. Dvořák vyučoval na konzervatoři v Praze a v New Yorku. Těžiště jeho tvorby je především v symfonických a komorních skladbách. Nejhranější opery Jakobín, Rusalka a Čerta a Káča zdomácněly na našich jevištích. Méně uváděné jsou opery Dimitrij a Armida.

Operu Čert a Káča složil na libreto učitele a literáta Adolfa Weniga. Premiéra opery se konala v Národním divadle v Praze 23. 11. 1899 pod taktovkou prvního kapelníka Adolfa Čecha a v režii ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta.

Příběh o chytrém ovčáku Jirkovi, drzém vesnickém děvčeti Káče a oklamaném čertu Marbuelovi je založen na české lidové báchorce, kterou do své sbírky literárně zpracovala Božena Němcová v roce 1845 na Domažlicku. Libretista Adolf Wenig děj koncipoval dle dobových operních konvencí do tří jednání (ve vesnické hospodě, v pekle a na zámku) a Dvořák do děje zasadil několik prvků typických pro romantické opery (např. balet – valčík v 1. jednání a pekelný tanec ve 2. jednání, velká árie kněžny na začátku 3. jednání). Celá opera má ale styl prokomponovaného toku hudby s důrazem na lehkou, svižnou a melodicky výraznou deklamaci s použitím příznačných motivů, které jsou geniálním způsobem melodicky, rytmicky i instrumentačně obměňovány. Hudebně – dramatickou deklamaci doprovází Dvořák v Čertovi a Káče hutným symfonickým zvukem orchestru, jenž se neprosazuje pouze v samostatných předehrách ke každému jednání a v tancích, ale i v instrumentaci atmosféry jednotlivých situací.

V hlavních rolích uvidíte a uslyšíte Ilonu Kaplovou a Simonu Mrázovou, Zdeňka Kapla a Jana Morávka, Juraje Nociara a Michala Pavla Vojtu, Katarínu Jordu Kramolišovovu a Katarínu Vovkovou, Dalibora Hrdu a Petra Soóse a další. Scénu navrhnul Martin Černý, držitel ceny A. Radoka, kostýmy Roman Šolc, choreografii vytvořil Martin Tomsa.
Režie se ujal Lubor Cukr (Od roku 1999 pracuje ve Státní opeře Praha jako pomocný režisér, což mu dává možnost spolupracovat se slavnými operními režiséry. S naším souborem vytvořil inscenaci Mozartovy opery Titus.)

Diriguje Petr Šumník, absolvent JAMU v Brně, kde byl žákem P. Vronského, J. Pinkase a L. Mátla. Od r. 1989 byl dirigentem a posléze sbormistrem Moravského divadla v Olomouci, v r. 1995 nastoupil na místo šéfa opery Slezského divadla v Opavě. Za působení v Opavě (1995 – 2001)byl třikrát součástí inscenačního týmu, jehož operní inscenace získaly různé ceny Libušky na prestižním operním festivale v Praze – v r. 1997 Bohéma G. Pucciniho, v r. 1999 Oldřich a Boženka Ilji Hurníka a v r. 2001 Poulencovy Dialogy karmelitek. Jako dirigent navštívil většinu zemí Evropy a Thajsko, spolupracuje se symfonickými orchestry v Brně, Ostravě, Zlíně, Hradci Králové, Pardubicích atd. Od roku 2001 je dirigentem opery Moravského divadla v Olomouci a pedagogicky působí na Janáčkově konzervatoři v Ostravě.

-and-