25. června 2017 od 19 hod. uvede operní soubor premiéru jedné z nejuváděnějších operet – Cikánský baron – desátou operetu Johanna Strausse mladšího. Premiéru měla 24. října 1885 v Divadle na Vídeňce. Libreto napsal Ignatz Schnitzer podle povídky Saffi od Móra Jókaie. Libretista Schnitzer upravil příběh, zvýraznil hlavní mužskou postavu, posílil cikánské a vojenské prvky. Opereta poukazovala na boj za habsburský panovnický rod, na vítězství a také odměnu bojovníkům. Tato témata byla žhavá i v době premiéry. Rakousko zavedlo všeobecnou vojenskou povinnost a docházelo k semknutí vládnoucích tříd Rakouska a Uherska. Strauss cítil při psaní tohoto díla také jakousi politickou odpovědnost. V dopise libretistovi napsal: „Vstupní pochod musí být velkolepý, vždyť tu zobrazujeme rakouské vojsko a lid v radostné náladě nad dobytým vítězstvím!“ Příznivci operety především oceňují pestrost situací, výrazovou škálu hudebních témat, lyrické emoce. Operetní hity Cikánský baron jsem já!, Kdo nás oddal?, kvalitní libreto a skvělá kompozice valčíkových melodií zaručily ohromný úspěch díla až do dnešní doby.

Strauss ml. (25. 10. 1825 – 3. 6. 1899) se narodil ve Vídni v rodině slavného dirigenta populárního orchestru Johanna Strausse staršího. Nejprve se učil na housle a později koncertoval po světě s orchestrem svého otce, který po jeho smrti převzal a s nímž slavil později velké úspěchy. Za svého života Johann Strauss napsal něco okolo 500 skladeb, mimo jiné je autorem známých operet, které hrají operetní i operní soubory po celém světě – Netopýr, Vídeňská krev, Tisíc a jedna noc, Královnin krajkový šátek, Rytíř Pásmán, Noc v Benátkách atd. Byl také označován za „Krále valčíků“. Mezi nejznámější patří Císařský valčík a Na krásném modrém Dunaji. Jeho polky, např. Trič Trač Polka a Annenská polka, patří k nejhranějším skladbám. Díky Straussovi se taneční hudba stala skutečným uměním.

Hlavním hrdinou operetního příběhu Cikánský baron je mladý šlechtic Šándor Bárinkay, který po létech vyhnanství přichází převzít majetek a pozemky po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice.  Bárinkay požádá Župana o ruku jeho dcery Arseny, ale i ta se mu vysměje – takového chudáka nechce, její nastávající musí nejméně baron! Cikáni ze vsi si zvolí Šándora za svého vůdce. Šándor se zamiluje do cikánské dívky Žofky (Saffi), se kterou se po cikánském způsobu ožení. Na starém hradě spolu najdou starý turecký poklad po předcích Šándora. Župan požaduje, aby poklad byl úředně zabaven. Mezitím však vypukne válka a do vesnice přijíždí verbovat vojáky plukovník husarského pluku hrabě Homonay. Čipra, stará cikánka, oznámí a dokumentem doloží skutečný původ Žofky – je tureckou princeznou a dědičkou pokladu!  Šándor je zmatený, protože Žofku miloval jako prostou a chudou dívku. Nechá se v čele svých věrných cikánů naverbovat k husarům. Po válce je Šándor za své bojové zásluhy jmenován baronem. Tím se stal pro Žofku rovnocenným partnerem a jejich láska nemá překážky.

Jana Andělová Pletichová