Oscar Wilde

Jsou dva světy. Jeden prostě existuje, aniž se o něm mluví. Tomu se říká skutečný svět, protože o něm není třeba mluvit, abychom ho viděli. Druhý je svět umění – o tom je třeba mluvit, protože by neexistoval. (Oscar Wilde)

Anglický dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu Oscar Wilde se narodil 16. října 1854 v Dublinu jako syn Williama (oční a ušní chirurg) a Jane (úspěšná spisovatelka a irská nacionalistka, píšící pod jménem „Speranza“). Wilde studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv. Stal se ústřední postavou hnutí dekadentů, proklamujících oslavu krásy a odmítajících spojení umění a morálky. Žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie, vědomě šokoval prudérní společnost.
Dne 29. května 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jejíž finanční zabezpečení mu umožnilo žít v relativním luxusu. Oscar Wilde byl citlivým a milujícím otcem dvou synů – Cyrila a Vyvyana. Od roku 1891 se datovalo Wildovo intimní přátelství s lordem Alfredem „Bosie“ Douglasem. Čtyři roky poté byl obžalován z homosexuality, která byla v Anglii od r. 1885 ilegální, a byl odsouzen na 2 roky těžkých nucených prací v Readingu.
Jeho žena Constance se od něj odvrátila a změnila sobě a synům příjmení na Hollandovi. Constance zemřela v roce 1898 v italském Janově, syn Cyril byl zabit během 1. světové války ve Francii. Vyvyan se stal spisovatelem a překladatelem a roku 1954 publikoval své paměti.
K nejslavnějším dílům tohoto autora patří jeho román Obraz Doriana Graye, drama Salome a dvě konverzační komedie Jak je důležité míti Filipa a Ideální manžel. Salome se stala předlohou pro stejnojmennou úspěšnou operu R. Strausse.
Wilde psal také (mnohdy až andersenovsky laděné) pohádky. Připomeňme například Šťastného prince: „I vyklovl vlaštoviček princi druhé oko a slétl s ním dolů. Mihl se kolem holčičky se sirkami a upustil jí drahokam do dlaně. „To je ale hezoučké sklíčko!“ zvolala holčička a se smíchem běžela domů. Vlaštováček se vrátil k princi. „Teď jsi slepý!, řekl, „a tak u tebe zůstanu navždy.“

Za zmínku stojí i Wildeova báseň Balada o žaláři v Readingu, která vypovídá o vězení, kam byl Wilde odsouzen za své poklesky proti tehdejším mravům.

Balada je navíc i hořkým účtováním s lidskou láskou. Závěrem autor říká:

A každý člověk na světě
svou lásku zabíjí,       
ten vraždí hořkým pohledem
ten sladce opíjí,
zbabělec vraždí polibkem
muž mečem vraždí ji.

(Wilde Oscar:  Balada o žaláři v Readingu, Odeon, Praha 1967, přeložil František Vrba)

Oscar Wilde se po návratu z vězení potuloval po Evropě, převážně pobýval ve Francii. Zemřel 30. listopadu 1900 v bídě s podlomeným zdravím ve věku pouhých 46 let v Paříži.

Oscar Wilde, mistr ironického dialogu a skandální literát viktoriánské Anglie, napsal nestárnoucí komedii o dvou mladých přátelích v roce 1895 údajně za tři týdny. Jak dlouho lze žít dvojím životem, aniž by to prasklo? Tak dlouho, dokud se do toho nezapletou city…

Jack přijíždí z venkova do Londýna, kde vystupuje pod jménem Filip. Představí se tak i své vyvolené Gvendolíně. Algernon naopak odjíždí za Jackem na venkov a vydává se za Jackova smyšleného mladšího bratra Filipa. A okouzlí Jackovu schovanku Cecílii. Co se stane, když se obě dívky setkají a zjistí, že obě milují Filipa? Bude mít takhle zamotaná zápletka šťastné rozuzlení? Autor nám ukáže, že štěstí visí někdy na vlásku – a také na správně zvoleném jméně.

Alice Olmová