Tak teď mi to můžete říct. A víte, proč mi to můžete říct? Protože já jsem jediný člověk, kterému to můžete říct. Někdy, můj milý, můžeme říct cizím lidem to, co bychom svým nejlepším přátelům nesvěřili ve snu. Nebudu vás soudit.

Jednoho dne v létě roku 1965 vstoupila do nahrávacího studia v Los Angeles podnapilá, kdysi slavná herečka Tallulah Bankheadová, aby se tu pokusila nahrát jednu větu svého posledního filmu. Trvalo jí to osm hodin.
Nahrávka inspirovala amerického herce a dramatika Matthewa Lombarda k napsání komorní hry, která je poctou jednomu skandálnímu životu.
Setkání vyhaslé hvězdy a neznámého střihače, při kterém postupně oba odhalují temná zákoutí svých životů.
Lekce o tom, zda stojí za to žít naplno a riskovat, i když můžete o vše přijít. Můžete se těšit na strhující a nečekaně otevřený dialogický souboj, který vás až do konce nenechá vydechnout.