Oratorium na motivy díla Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě

Uchvacující hudba na pozadí strhujícího biblického příběhu.

„A Izraelští viděli to velké dílo, které Pán vykonal na Egypťanech, a věřili Pánu a jeho služebníku Mojžíšovi.“ (Exodus XV).

Zaslíbená země je druhým počinem mezinárodního projektu Let’s sing Oratorio Music!, jenž si i touto současnou reinterpretací sugestivního Händelova vícesborového díla na starozákonní téma klade za cíl přitáhnout děti, mládež i rodiče ke zpěvu oratorií, vrcholného žánru klasicismu. Na pomoc si přivolá ducha Händelova současníka, švédského vědce a mystika Emanuela Swedenborga, který na sklonku svého neobyčejně plodného života zasvěceného vědě začal komunikovat s anděly, duchy a podle svého svědectví se v nebi setkal i se samotným Mesiášem. Těžko si proto představit lepšího průvodce zemí zaslíbenou, do níž nás Mesiáš volá.

Projekt je doplněn vstupy moderní hudby, jejíž autorem je současný skladatel Radim Smetana. Společně se sborem a orchestrem Slezského divadla v Opavě se představí sólisté, kteří vzešli z mezinárodní pěvecké soutěže Musica Sacra, jež je organizovaná naším partnerem Accademia Musicale Europea v Římě.

Autorem libreta je velký Händelův obdivovatel a mecenáš Charles Jennens. Základ tvoří starozákonní texty, zejména úryvky z proroctví Izaiášova a knih Žalmů, dva nejznámější sbory obsahově čerpají z knihy Zjevení sv. Jana. Premiéra proběhla 13. dubna 1742 v Dublinu a Händelův Mesiáš je jednou z nejuváděnějších skladeb všech dob. Nejslavnější částí celého oratoria je sborové „Hallelujah“ (Chvalte Pána!), která je často uváděna jako samostatný koncertní kus. V mnoha zemích je již vžitou praxí, že publikum při této části stojí. Tradice totiž říká, že při prvním provedení Mesiáše v Londýně povstal při prvních tónech Hallelujah sám král Jiří II. a stát zůstal až do konce této části.

Mesiáš byl také posledním koncertem, který Händel osobně dirigoval v Covent Garden v Londýně 6. dubna 1759, pouhých pár dní před svou smrtí.

Händel napsal Mesiáše pro nevelký sbor a orchestr s volitelným nástrojovým obsazením jednotlivých čísel.  Po smrti skladatele bylo dílo upraveno pro velké orchestry a sbory. Při dalších snahách o aktualizaci oratoria byla jeho rozšířená orchestrace revidována např. Wolfgangem Amadeem Mozartem. Právě v této úpravě zazněl Händelův Mesiáš v Praze roku 1804 se 170 hudebníky včetně asi 80 členů sboru. Úspěch byl obrovský. Dílo vzniklo během léta 1741 a kompoziční proces samotný je opředen mnoha legendami o mystickém vytržení pracujícího skladatele, který údajně po celý čas kompozice nejedl a nespal. K těmto téměř mytickým příběhům však vede nesporná skutečnost – Händel vytvořil toto monumentální dílo za pouhých 24 dní. Nutno podotknout, že (v souladu s dobovou kompoziční praxí) využíval mnoho témat a motivického materiálu z děl jiných autorů i svých děl starších.

 Z díla Emanuela Swedenborga
Člověk žije po smrti dál jako člověk.
Po smrti muž zůstává dále mužem a žena ženou.
S každým po smrti zůstává jeho vlastní láska.
Každý si po smrti sám přisuzuje zlo, kterým se zabývá. Totéž platí o dobru.
Žádný člověk nemůže předat druhému své vlastní dobro.
Člověk přijímá zlo i dobro podle své vůle a podle svého intelektu.

PREMIÉRA oratoria ZEMĚ ZASLÍBENÁ: neděle 16. října 2022 v 19.00 hod.