Slezské divadlo vstupuje do nové sezóny situační komedií, založenou na originálním nápadu záměny světla a tmy
Deník, 26. 9. 2023, Jitka Hrušková
Opava – Ústřední postavou Černé komedie je mladý výtvarník Brindsley, který spolu se svou dívkou Carol očekává dvě pro něj důležité návštěvy – multimilionáře Bambergera, který může projevit zájem o některé z jeho extravagantních děl a otce Carol, plukovníka Melketta, který má schválit dceřinu volbu. Chce na něj udělat dojem, a proto si do skromně zařízeného bytu půjčí věci z bytu svého dočasně nepřítomného souseda Harolda. Z očekávání se mu však splní jediné, a to naplnění Murphyho zákona o tom, že se zaručeně pokazí všechno, co se pokazit dá. V domě vypadnou pojistky, kromě dvou očekávaných návštěvníků přicházejí do bytu i ti nečekaní a na maléry je rázem zaděláno. Divák vidí na rozsvíceném jevišti všechno, kdežto aktéři jsou v tu chvíli ve tmě a nevidí nic.
Hra světla a tmy
Inscenace začíná tím, že diváci slyší z tmavého jeviště úvodní dialog Brindsleyho a Carol, naznačující, že probíhá za plného světla. Jakmile dojde k výpadu světla, situace se změní. Jeviště se pro ně rozsvítí, kdežto postavy se ocitají ve tmě. Tím je nastartovaná sada komických situací, vyžadujících velkou dávku režijního vkladu i hereckých schopností. Důraz je kladen hlavně na pohyby účinkujících, které bývají ve tmě hodně nejisté. Daniel Volný představuje Brindslyho jako bohéma, usilujícího o úspěch i o klidný život s velmi jednoduchou Carol, která je opakem jeho bývalé temperamentní milenky Cley. Andrea Zatloukalová jako Carol ztvárňuje hezoučkou a otcem rozmazlovanou dívenku ve stylu dobře vychovaných dívek z doby Stepfordských paniček, čemuž odpovídá i její oblečení. Dotváří ji nepříjemným hlasovým „ječákem“ a snahou myslet za všech okolností co nejméně.
Martin Valouch má svého plukovníka Melketta nasměrovaného k jedinému projevu – despotickému přístupu ke každé situaci a nekritickému vztahu ke své milované dcerce Carol. Kamila Srubková je takříkajíc až do morku kostí dokonalou staropanenskou sousedkou Furnivalovou, nebránící se alkoholu a kontaktům s muži. Rozpor mezi chováním ve tmě a na světle je nejmarkantnější u Brindsleyho souseda a kamaráda Harolda. Michal Stalmach u něj dokonale rozlišuje mezi ve tmě vstřícným a uhlazeným a na světle snobsky arogantním gayem, nedávajícím rovnítko mezi přátelstvím a majetkem. O pořádný rozruch se postará Clea v podání Vladimíry Vokurkové. Nekonformní a nadmíru temperamentní dívka se snaží získat bývalého partnera doslova za každou cenu. Ve chvílích, kdy se vydává za uklízečku si však v reprízách musí hlídat ordinérní hlasový projev, ve kterém při premiéře občas klouzala do civilního.
U všech aktérů musí divák obdivovat jejich fyzické schopnosti, které v pádech a kotrmelcích absolvují bez úrazů. Drobné nedostatky, spočívající především ve vypjatých částech řeči nebo ve chvilkovém přehrávání, pomohou vybrousit reprízy a diváci se budou osmdesát minut bez přestávky docela slušně bavit. Anglický dramatik Peter Shaffer je divadelnímu světu znám především svou hrou Amadeus, který se dočkala filmového ztvárnění. K dalším hrám patří například Královský hon na slunce, Equus, Slaná země, Cvičení pro pět prstů, Locika a libeček, Soukromé ucho a Veřejné oko. Černá komedie měla světovou premiéru roku 1965 v londýnském Národním divadle a po ní zahájila pouť také po českých scénách.
komedie_o_tom_co_vsechno_je_videt_ve_tme.pdf
