Jitka Hrušková, Deník, 27. 3. 2018
Slezské divadlo: Kytice, autor: Karel Jaromír Erben, scéna a kostýmy: Michal Hejmovský, hudba: Richard Mlynář, dramatizace, pohybové nastudování a režie: Roman Groszmann, premiéra 18. března.
Opava – Na premiéru Erbenovy Kytice přišlo do Slezského divadla vzdor téměř arktickému večeru až nečekané množství diváků: Činoherní soubor je za jejich věrnost vyděsil krutými příběhy občas i v hororovém pojetí. Postupně jim představil pět balad – Štědrý den, Svatební košile, Zlatý kolovrat, Polednice a Vodník. Jejich děj se odehrává na účelově řešené scéně s dokonale laděnými kostýmy a herci vytvářejí při inscenaci hned několik postav. Uvedené balady zastřešuje Štědrý večer, procházející celým přestavením a časově tak umožňující sledovat průběh jeho děje v běhu celého roku. Nejefektněji vyznívá hororově laděná Svatební košile, a to zejména díky Danielu Volnému v postavě zemřelého milence. Jeho vzhled a projev v mnoha odstínech spolu s děsivým zvukovým podkresem navozuje v hledišti atmosféru, při které by se dokázal modlit i ateista.
Ve Zlatém kolovratu šlápl režisér na brzdu a přitiskl ji až k podlaze. Děj odlehčil natolik, že výsledný dojem místy připomíná značně rozverného Mrazíka. Erben sice napsal tento příběh úplně jinak, ale diváci se při něm tentokrát výjimečně zasmějí. Podíl na tom má hlavně Martin Valouch, jehož macecha vizuálně i projevem jako by z oka vypadla mrazíkovské Babě Jaze. Kdo čeká nesmělou až stydlivou Dorničku, bude provedením hostující Kristýny Liškové hodně překvapen a zaručeně by se divil i sám Erben. Hned po kolovratu nastupuje Hana Vaňková jakou zoufalá matka, která své plačící dítě ze strachu před Polednice udusí.
Poslední nadpřirozenou bytostí je Vodník. Do zeleného panáčka s mokrým šosem má však hodně daleko. V podání Jakuba Stránského je obludou, hrůza pohledět. Neposlušnou statkářskou dcerku Bětku v podání Terezy Bartošové stáhne do svého vodního příbytku, uvězní ji tam a má s ní dítě, které, jak známo, chvilkovou velkorysost svého otce vůči matce odnese ztrátou života. Opavské zpracování Kytice se podle reakcí publika vydařilo. Jeho nasazení do repertoáru Slezského divadla může být přínosné i pro školní představení, které žákům přiblíží klasiku v atraktivnější podobě.
