Jitka Hrušková, Deník, 10. 5. 2022

Opava – Na budově Slezského divadla znovu vlaje černý prapor. Je poslední poctou Antonínu Bebovi, umělci, který na jeho prknech prožil více než tři desítky plodného tvůrčího života.

Rodák z Litomyšle zahájil svou profesní dráhu ve varnsdorfském divadle a působil v něm do roku 1960, kdy s manželkou, herečkou Miluší Jánskou, nastoupil do angažmá v opavském divadle. Zůstal mu věrný až do roku 1992, kdy odešel na důchodový odpočinek a ve „svém“ divadle už jen hostoval. Patřil ke skupince hereckých bardů, které diváci milovali a chodili na jejich představení. Za mnoho zdařilých inscenací – exceloval například v Bosých nohách v parku, Donu Juanovi, Nejkrásnější válce, Hlavě XXII, Paní z námoří, ve Večeru tříkrálovém nebo v Cestě Karla IV. do Francie a zpět, kde se na jevišti sešel též s manželkou Miluškou. Kromě divadelního herectví se příležitostně věnoval i tomu filmovému – Parta nezradí v režii Janusze Burgera nebo Město mé naděje režiséra Jana Kačera.

Toníček, jak mu říkali kolegové, vynikal vtipnými glosami v duchu suchého anglického humoru a byl též dokonalým perfekcionistou, který nic nenechával náhodě. „Před každým představením, ať už v našem divadle, nebo na zájezdu, si jeviště pokaždé prošel a všechno si „osahal“. U nikoho jiného jsem to nezažil,“ vzpomíná bývalý šéf osvětlovačů Milan Fiala.

Neustále měl též po ruce slovník, s jehož pomocí řešil neznámé pojmy své i kolegů. „Na pana Bebu vzpomínám s láskou i úctou, protože byl skutečnou osobností jak z hereckého, tak i lidského hlediska a pokaždé mě dokázal nadchnout,“ říká vedoucí obchodního oddělení Slezského divadla Jiřina Rozsypalová a stejně tak ho vnímali i diváci. Zemřel 5. května 2022 ve věku nedožitých 93 let.