JITKA HRUŠKOVÁ, Deník, 4. 2. 2020

Katarína Jorda Kramolišová. Zdeněk Kapl, Dalibor Hrda, Tereza Kavecká, Juraj Nociar a Alexander Vovk. Odborníky chváleni, diváky milováni a divadlem propuštěni.

Opava Mluvit teď o penězích ve Slezském divadle je stejné jako debatovat o provazu v domě oběšence. Zejména poslední, velmi nešťastně řešené zvýšení platu pro oblastní divadla z iniciativy nového ministra kultury Lubomíra Zaorálka posílá všechny opavské operní sólisty na dlažbu. Jeho mediální vysvětlení, že právě oblastní umělci si víc peněz zaslouží, tak vyznívá doslova ironicky. Rozhodnutí bylo uděláno přímo od ministerského stolu a důsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Divadlo se rázem dostalo do ztráty zhruba devíti milionů korun. Opavští radní šli cestou nejmenšího odporu a schválili novou organizační strukturu, řešící situaci propuštěním všech šesti sólistů pro údajnou nadbytečnost. Jejich další spolupráce může probíhat formou externí spolupráce na honorářovou smlouvu a za minimální částky, pokud je k ní ovšem některý režisér vůbec osloví.

Zvýšení platů v divadle má pro operní sólisty fatální následky. „Mám manželku, dítě a hypotéku, kterou musím splácet. Další kolega má tři děti a manželku na mateřské a tak by se dalo pokračovat,“ upozorňuje barytonista Alexander Vovk. „Jsme umělecká instituce a ne ústav k zajištění životní existence sólistů,“ sdělil ředitel Alexandru Vovkovi jako členovi odborářského výboru divadla. Ten přitom Slezskému divadlu před několika lety vyjednal finančně lukrativní nabídku spolupráce s divadlem v Bitomi, kterou vedení opavského divadla neakceptovalo. Ředitel s ekonomem byli v prosinci za divadlo přítomni i jednání zastupitelů města ohledně letošního rozpočtu, ale k problému se nevyjádřili. Na obranu opery vystoupil pouze člen činohry Daniel Volný, sice emotivně, nicméně bezvýsledně.

„Nedávno jsem nabídl panu řediteli řešení úspor, spočívajících ve využití stávajícího souboru v titulech bez větších nákladů na hosty. Bylo mi poděkováno za iniciativu a tím to skončilo,“ upozorňuje sólista Dalibor Hrda. V operním repertoáru nadále zůstávají propadáky (Čarostřelec, Hedy), spolehlivě vyhánějící další diváky z hlediště. Názor mnohých operních sólistů vyznívá jednoznačně: „Pan Racek pochází z divadelního prostředí, a proto jsme mu po nástupu do funkce věřili, že to bude v divadle konečně šlapat. Byli jsme naivní,“ konstatují sólisté. „Celkem sto milionů korun ročně z rozpočtu města si pro divadlo nemůžeme dovolit,“ míní primátor Opavy Tomáš Navrátil s tím, že město chce, aby se na provozu divadla významněji než dosud podílel kraj i stát. To je sice velmi správný názor, ale pro jeho naplnění by zřizovatel i vedení divadla museli vyvinout odpovídající iniciativu, což se zatím neděje.