Jitka Hrušková, Deník, 27. 2. 2015
Opava – Slezské divadlo potěší v neděli 1. března milovníky díla Giuseppe Verdiho premiérou ponurého příběhu Mackbeth. Libretista Francesco Maria Piave ho zpracoval na motivy stejnojmenné Shakespearovy tragédie a Verdi v něm upustil od svého proslulého melodického stylu. Hudebně se pokusil přiblížit duchu tragických Shakespearových postav.
Autor se přitom dostal do rozporu s historií. Skutečný král Macbeth I. žil v 11. století a byl velmi oblíbeným skotským vladařem. Anglický dramatik ho proměnil ve slabošského zlosyna až zhruba tři sta let po jeho smrti, ale hlavní zlo přisoudil Lady Macbeth. Děj opery nezůstává dramatické předloze nic dlužný. Čarodějnice Mackbethovi vyvěští, že se stane králem, a to se i splní. Pod vlivem své ctižádostivé manželky si protagonista vybuduje cestu k trůnu vraždami. Trestající osud mu vytouženou moc nedovolí vychutnat. Oba zemřou – královna po zešílení a král v souboji.
Ústřední dvojici ztvárňují Alexandr Vovk a Katarína Jorda Kramolišová. Bancem bude Dalibor Hrda, Macduffa představí Juraj Nociar a Malcolma Dušan Růžička. Dvorní dámě dává podobu Šárka Maršálová a další postavy ztvární Jan Bednář, Roman Cimbál, Antonín Kupka a děti z operního studia Terezy Kavecké a Kataríny Jordy Kramolišové. Orchestr povede Petr Šumník, sbor Kremena Pešaková a choreografii baletu postavil Valerij Globa. Scénu navrhl Jaroslav Milfajt, kostýmy Josef Jelínek, režijně inscenaci postavila Jana Andělová Pletichová. Opera bude uvedena v italském originále s titulky. Její novinkou je, že jednotlivé postavy nejsou alternovány.
Italský hudební skladatel Giuseppe Fortunino Francesco Verdi byl synem chudého hokynáře a pradleny. Mecenáš Antonio Barezzi mu umožnil studium na jezuitské škole a hru na hudební nástroje i kompozici ho učili různí umělci. Začínal jako ředitel hudební školy a vedoucí místního orchestru a postupně stoupal po společenském žebříčku. Měl úzké vazby na špičky milánské společnosti a býval hostem místní šlechty. Stal se poslancem italského parlamentu, čestným občanem měst Parma, Bologna, Milán, Řím i členem pařížské Institute de France. Byl držitelem Velkého kříže italské koruny, ale nejslavnější zůstal jako skladatel. Složil celkem osmadvacet oper, z nichž k nejznámějším patří kromě Mackbetha například Nabucco, Aida, Loupežníci, La Traviata a Don Carlos.