JITKA HRUŠKOVÁ, Deník, 13. 3. 2018

Režisérka operního souboru Slezského divadla Jana Andělová-Pletichová pro Region řekla:

Skladatelem mého srdce je Janáček

Opava – Dramaturgyně a režisérka operního souboru Slezského divadla dostala hudbu v genech. Otec byl sólistou olomoucké opery a maminka baletkou. Její operní inscenace mají diváci v oblibě.

Pominu dávnější úspěchy opavské opery a vzpomenu nedávný, týkající se Její pastorkyně.

Ta byla skutečně úspěšná. Na pražském festivalu získala Libušku, na Hukvaldech nešetřili diváci uznáním stejně jako v Jablonci, polské Bytomi atd. Nadšeně byla přijata v Luhačovicích na Janáčkově festivalu, který se před dvěma lety konal poprvé s operou, s naší Jenůfou. Okamžitě po představení jsem dostala nabídku na další spolupráci pro náš operní soubor.

Festival se týká Janáčka, takže půjde zřejmě o Lišku Bystroušku.

Ano, bude to Liška a uvedeme ji v Luhačovicích letos v červenci. Liška pracuje s méně vyhrocenými tématy než Pastorkyňa, ale doufám, že bude mít podobný ohlas. Moc bychom si to přáli. Neumím věštit, ale věřím, že zájem našich diváků přetrvá.

V čem se obě díla od sebe liší?

Pastorkyňa je jednoznačné drama, kdežto Liška je mozaikou humoru a filosofie s překrýváním života lidí a zvířat.

Hodně milovníků oper Janáčka zrovna nemusí. Vy k nim zjevně nepatříte.

Jenůfa je úžasně napsaná – silná hudba, která jakoby popisuje situace a emoce. Janáčkova hudba osobitým způsobem pohlcuje.

Jistě máte hodně oblíbených oper, ale která je nejoblíbenější?

Jednoznačně Rusalka. Ale když nad tím uvažuji, přidala bych k ní ještě Její pastorkyni. Obě jsou geniálně zkomponované a dějově mají silný emoční náboj.

Proslýchá se, že Slezské divadlo spojuje síly s Církevní konzervatoří ve společném projektu s grantem Moravskoslezského kraje.

Je to pravda, už několik měsíců pracujeme na opeře Pošťácká pohádka od skladatele Jindřicha Felda na motivy pohádky Karla Čapka, jejíž děj se točí kolem dopisu bez adresy.

Z čeho realizátoři vycházeli?

Inscenační tým vycházel z nabízených témat i ze zápletky a režijně jsem dílo pojala jako studentské divadlo na divadle. Nechyběla v něm trocha nadsázky a recese. Tato forma umožňuje i větší zapojení sboru a vyzkoušení si různých jevištních dovedností. Doufám, že tato pohádka v podání studentů oslovila 2. března na své premiéře široké spektrum divadelního publika.

Dobře, ale co projekt přinese konzervatoři a co divadlu?

Pro studenty je to jedinečná možnost převedení teorie do praxe s možností vyzkoušet si své pěvecké i herecké schopnosti na jevišti. Pro divadlo bude uvedení Pošťácké pohádky příležitosti k oslovení mladých diváků v hledišti mladými umělci na jevišti. Věříme, že studenti Církevní konzervatoře přivedou nové diváky k dalším návštěvám hudebních inscenací v našem divadle. Spolupráce podpoří také několikaletou tradici dáváni možností mladým začínajícím umělcům.

Když už jsme to nakously, jak vidíte budoucnost opavské opery? Ptám se proto, že opavské publikum je převážně operní.

Neumím věštit, ale věřím, že zájem našich diváků přetrvá a že si opavská opera udrží jak svého diváka, tak i dobré celostátní renomé.

Před čtrnácti lety jste si troufla na Normu, které se obávají i renomovanější divadla. Chtěla byste si zopakovat režii u podobně náročného díla?

Norma byla krásný úkol, ale každá inscenace je náročná. Od té doby jsem pracovala na spoustě krásných projektů, namátkou mohu jmenovat Rusalku, Halku, Trubadúra, Lucii z Lammermooru, Samsona a Dalilu, Nabucca, Madam Buterfly, Toscu, Carmen,  Atillu a další. Všichni se pokaždé snažíme odvést při nastudování titulu co nejlepší práci, ale umění je tvůrčí činnost a vytvořit onu jedinečnou atmosféru, která výsledek pozvedne do sféry výjimečnosti, se vždy nepodaří.

Vizitka

Operní režisérka Jana Andělová-Pletichová se narodila roku 1960 v Olomouci. Vystudovala gymnázium v Olomouci-Hejčíně a Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Do Slezského divadla přišla v roce 1985 jako režisérka a postupně rozšířila úvazek o dramaturgii. V prvních letech svého angažmá režírovala kromě oper Marta, Jakobín, Albert Hering dokonce i Normu. Některé z jejích inscenací byly vybrány pro Pražský hudební festival a uspěly. Pro divadlo a tím i pro město získaly ceny Libušky a jiné inscenace v režii Jany Andělové-Pletichové úspěšně prošly zahraničními turné.

V letech 2012 až 2017 stála v čele opavského operního souboru, což se pozitivně projevilo na jeho umělecké úrovni i na tržbách, a v současnosti působí jako režisérka a dramaturgyně. Bydlí v Opavě, má syna a jeho přičiněním i vnuka.